Shlokas
Verse 14.1
श्रीभगवानुवाच —
परं भूयः प्रवक्ष्यामि ज्ञानानां ज्ञानमुत्तमम् ।
यज्ज्ञात्वा मुनयः सर्वे परां सिद्धिमितो गताः ॥
The Blessed Lord said: Once again I will declare the highest wisdom of all wisdom; knowing which, all sages attained supreme perfection.
भगवान बोले: फिर उस उत्तम ज्ञान को कहूँगा—जिसे जानकर मुनीषी परम सिद्धि को प्राप्त हुए।
OpenVerse 14.10
रजस्तमश्चाभिभूय सत्त्वं भवति भारत ।
रजः सत्त्वं तमश्चैव तमः सत्त्वं रजस्तथा ॥
Sometimes Sattva prevails overpowering Rajas and Tamas; sometimes Rajas or Tamas prevail likewise.
कभी सत्त्व रज-तम को ढँकता; कभी रज सत्त्व-तम को; कभी तम सत्त्व-रज को।
OpenVerse 14.11
सर्वद्वारेषु देहेऽस्मिन् प्रकाश उपजायते ।
ज्ञानं यदा तदा विद्याद् विवृद्धं सत्त्वमित्युत ॥
When in this body, through all its doors, light arises and knowledge is clear—know Sattva has increased.
जब देह-द्वारों से प्रकाश निकले, ज्ञान उभरे—जानो सत्त्व बढ़ा।
OpenVerse 14.12
लोभः प्रवृत्तिरारम्भः कर्मणामशमः स्पृहा ।
रजस्येतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ ॥
Greed, activity, worldly undertakings, unrest and craving—these arise when Rajas increases.
लोभ, प्रवृत्ति, आरम्भ, अशम, स्पृहा—रजोगुण वृद्धि के लक्षण।
OpenVerse 14.13
अप्रकाशोऽप्रवृत्तिश्च प्रमादो मोह एव च ।
तमस्येतानि जायन्ते विवृद्धे कुरुनन्दन ॥
Darkness, inertia, negligence and delusion—these arise when Tamas prevails.
अप्रकाश, अप्रवृत्ति, प्रमाद, मोह—तमस्या बढ़ने के चिन्ह।
OpenVerse 14.14
यदा सत्त्वे प्रवृद्धे तु प्रलयं याति देहभृत् ।
तदोत्तमविदां लोकानमलान्प्रतिपद्यते ॥
When one dies in Sattva, he attains the pure worlds of the knowers of the highest.
सत्त्व-वृद्धि में मृत्यु—उत्तम विद्वानों के निर्मल लोकों की प्राप्ति।
OpenVerse 14.15
रजसि प्रलयं गत्वा कर्मसङ्गिषु जायते ।
तमसि प्रलयं गत्वा मूढयोनिषु जायते ॥
Dying in Rajas, one is born among the action-bound; dying in Tamas, he is born among the deluded.
रजोगुण में मृत्यु—कर्म-संगियों में जन्म; तम में मृत्यु—मूढ़ योनियों में जन्म।
OpenVerse 14.16
कर्मणः सुकृतस्याहुः सात्त्विकं निर्मलं फलम् ।
रजसस्तु फलं दुःखमज्ञानं तमसः फलम् ॥
The fruit of Sattvic action is said to be pure; of Rajas—pain; of Tamas—ignorance.
सात्त्विक कर्म का फल निर्मल; रजसिक का दुःख; तामसिक का अज्ञान।
OpenVerse 14.17
सत्त्वात् संजायते ज्ञानं रजसो लोभ एव च ।
प्रमादमोहौ तमसो भवतोऽज्ञानमेव च ॥
From Sattva arises knowledge; from Rajas—greed; from Tamas—negligence and delusion; and indeed ignorance.
सत्त्व से ज्ञान; रज से लोभ; तम से प्रमाद-मोह-अज्ञान।
OpenVerse 14.18
ऊर्ध्वं गच्छन्ति सत्त्वस्था मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः ।
जघन्यगुणवृत्तिस्था अधो गच्छन्ति तामसाः ॥
Those abiding in Sattva rise upward; Rajasic remain in the middle; Tamasic go downward.
सत्त्वस्थ ऊर्ध्वगामी; रजस मध्यम; तमस अधोगामी।
OpenVerse 14.19
नान्यं गुणेभ्यः कर्तारं यदा द्रष्टानुपश्यति ।
गुणेभ्यश्च परं वेत्ति मद्भावं सोऽधिगच्छति ॥
When the seer perceives no doer other than the gunas and knows That which is beyond the gunas—he attains My being.
जब द्रष्टा कर्मकर्ता गुणों को ही जानता और उनसे परे ‘मद्भाव’ को जानता—तब वह दिव्यता को प्राप्त होता।
OpenVerse 14.2
इदं ज्ञानमुपाश्रित्य मम साधर्म्यमागताः ।
सर्गेऽपि नोपजायन्ते प्रलये न व्यथन्ति च ॥
Taking refuge in this knowledge, they attain My likeness; neither born at creation nor troubled at dissolution.
इस ज्ञान को अपनाकर साधक मुझसे साम्य पाते; सृष्टि में जन्म नहीं, प्रलय में व्यथा नहीं।
OpenVerse 14.20
गुणानेतानतीत्य त्रीन्देही देहसमुद्भवान् ।
जन्ममृत्युजरादुःखैर्विमुक्तोऽमृतमश्नुते ॥
Transcending these three gunas born of the body, the embodied one is freed from birth, death, old age, sorrow and enjoys immortality.
देह-सम्भव त्रिगुणातीत होकर देही जन्म-मरण-जरा-दुःख से मुक्त होकर अमृत को पाता।
OpenVerse 14.21
अर्जुन उवाच —
कैर्लिङ्गैस्त्रीन्गुणानेतानतीतो भवति प्रभो ।
किमाचारः कथं चैतांस्त्रीन्गुणानतिवर्तते ॥
Arjuna said: By what marks is one who has transcended the three gunas known? What is his conduct and how does he go beyond?
अर्जुन बोले: त्रिगुणातीत के लक्षण क्या? आचरण क्या? वह कैसे पार होता है?
OpenVerse 14.22
श्रीभगवानुवाच —
प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहमेव च पाण्डव ।
न द्वेष्टि सम्प्रवृत्तानि न निवृत्तानि काङ्क्षति ॥
The Lord said: He neither hates illumination, activity or delusion when they arise, nor longs for them when they cease.
भगवान बोले: सत्त्व-प्रकाश, रज-प्रवृत्ति, तम-मोह—जब उठें तो द्वेष नहीं; जब घटें तो आकांक्षा नहीं।
OpenVerse 14.23
उदासीनवदासीनो गुणैर्यो न विचाल्यते ।
गुणा वर्तन्त इत्येवं योऽवतिष्ठति नेङ्गते ॥
Indifferent as one seated apart, unshaken by the gunas; knowing 'the gunas operate', he stands firm, unmoved.
उदासीनवत स्थित; गुणों से अचल; ‘गुण चल रहे’ यह देखता—स्वयं स्थिर।
OpenVerse 14.24
समदुःखसुखः स्वस्थः समलोष्टाश्मकाञ्चनः ।
तुल्यप्रियाप्रियो धीरस्तुल्यनिन्दात्मसंस्तुतिः ॥
Balanced in pain and pleasure, self-poised; same in clod, stone and gold; equal in pleasant or unpleasant—steadfast, equal in praise and blame.
सुख-दुःख में सम; लोष्ट-पाषाण-काञ्चन सम; प्रिय-अप्रिय सम; निन्दा-स्तुति सम—स्थिर।
OpenVerse 14.25
मानापमानयोस्तुल्यस्तुल्यो मित्रारिपक्षयोः ।
सर्वारम्भपरित्यागी गुणातीतः स उच्यते ॥
Equal in honor and dishonor, equal to friend and foe; renouncing all undertakings—he is said to have transcended the gunas.
मान-अपमान, मित्र-शत्रु सम; आरम्भ-त्यागी—वही गुणातीत।
OpenVerse 14.26
मां च योऽव्यभिचारेण भक्तियोगेन सेवते ।
स गुणान्समतीत्यैतान्ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥
He who serves Me with unwavering bhakti-yoga transcends the gunas and is fit for Brahmanhood.
जो अव्यभिचारी भक्ति से मेरी सेवा करे—वह त्रिगुणातीत होकर ब्रह्मभाव के योग्य होता।
OpenVerse 14.27
ब्रह्मणो हि प्रतिष्ठाहममृतस्याव्ययस्य च ।
शाश्वतस्य च धर्मस्य सुखस्यैकान्तिकस्य च ॥
For I am the base of Brahman, of immortality, of the imperishable, of eternal dharma and of unending bliss.
मैं ही ब्रह्म का आधार, अमृत-अव्यय का आश्रय, शाश्वत धर्म और ऐकान्तिक सुख का आधार हूँ।
OpenVerse 14.3
मम योनिर्महद् ब्रह्म तस्मिन्गर्भं दधाम्यहम् ।
संभवः सर्वभूतानां ततो भवति भारत ॥
My womb is the great Brahma; in that I plant the seed; from it all beings arise, O Bharata.
मेरा योनिभूत महद्ब्रह्म है; उसमें मैं गर्भ धारण करता हूँ; उससे समस्त भूत उत्पन्न होते हैं।
OpenVerse 14.4
सर्वयोनिषु कौन्तेय मूर्तयः सम्भवन्ति याः ।
तासां ब्रह्म महद्योनिरहं बीजप्रदः पिता ॥
Whatever forms are born in any wombs, know their womb as the great Brahma; and I am the seed-giving Father.
जो भी रूप किसी भी योनि में जन्म लेते—उनकी महद्योनि ब्रह्म है, और बीज-प्रदाता पिता मैं हूँ।
OpenVerse 14.5
सत्त्वं रजस्तम इति गुणाः प्रकृतिसंभवाः ।
निबध्नन्ति महाबाहो देहे देहिनमव्ययम् ॥
Sattva, Rajas and Tamas—born of Prakriti—bind the imperishable embodied one in the body, O mighty-armed.
सत्त्व, रज, तम—प्रकृति-सम्भव—अव्यय देही को देह में बाँधते हैं।
OpenVerse 14.6
तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात्प्रकाशकमनामयम् ।
सुखसंगेन बध्नाति ज्ञानसंगेन चानघ ॥
Sattva, being pure, illumines and is stainless; it binds by attachment to happiness and to knowledge.
निर्मल सत्त्व प्रकाशक है; पर सुख-संग और ज्ञान-संग से बाँधता है।
OpenVerse 14.7
रजो रागात्मकं विद्धि तृष्णासंगसमुद्भवम् ।
तन्निबध्नाति कौन्तेय कर्मसंगेन देहिनम् ॥
Know Rajas as born of craving and attachment; it binds by attachment to action.
रजोगुण तृष्णा-संगज है; कर्म-संग से देही को बाँधता है।
OpenVerse 14.8
तमस्त्वज्ञानजं विद्धि मोहनं सर्वदेहिनाम् ।
प्रमादालस्यनिद्राभिस्तन्निबध्नाति भारत ॥
Know Tamas as born of ignorance, deluding all beings; it binds through negligence, inertia and sleep.
तमोगुण अज्ञानजन्य, मोहकारी; प्रमाद, आलस्य, निद्रा से बाँधता है।
OpenVerse 14.9
सत्त्वं सुखे सञ्जयति रजः कर्मणि भारत ।
ज्ञानमावृत्य तु तमः प्रमादे सञ्जयत्युत ॥
Sattva leads to joy, Rajas to action; Tamas, veiling knowledge, leads to negligence.
सत्त्व सुख में, रज कर्म में; तम ज्ञान आवृत कर प्रमाद में ले जाता।
Open